Deset let po Pařížské dohodě se svět nachází v kritickém bodě v boji proti změně klimatu. Dohoda stanovila ambiciózní cíle omezit globální oteplování na „hluboce pod“ 2 °C, ideálně na 1,5 °C, ve srovnání s předindustriální úrovní. Přestože bylo dosaženo určitého pokroku, emise stále rostou a je zapotřebí výrazné zrychlení, aby se předešlo katastrofickým následkům. Toto hodnocení zkoumá současný stav dohody, stav globálních záležitostí a zbývající výzvy.
Globální teplotní trendy
Od roku 1970 každý rok překračuje průměrné teploty ve srovnání s předindustriální úrovní (obvykle druhá polovina 19. století). V roce 2015 byla průměrná globální teplota o 1,1 °C nad touto úrovní a dnes vzrostla na přibližně 1,3 °C. Rok 2024 byl rekordně nejteplejším rokem, dočasně překročil 1,5 °C, ale Pařížská dohoda sleduje dlouhodobé průměry. Předpovědi naznačují, že teploty v roce 2025 vzrostou asi o 1,4 °C nad předindustriální úrovně, což z něj udělá jeden z nejteplejších let v historii.
Proč je to důležité: Rostoucí teploty urychlují extrémní povětrnostní jevy, vzestup hladiny moří a ničení ekosystémů. Každý zlomek stupně, kterému se vyhneme, je rozhodující pro zmírnění těchto dopadů.
Předpokládané scénáře oteplování
Před Pařížskou dohodou byl svět na cestě k oteplení o 3,7–4,8 °C do roku 2100. Očekává se, že současné závazky v rámci dohody toto sníží na přibližně 2,9 °C s pravděpodobným rozsahem 2,3–3,4 °C. I když se jedná o zlepšení, stále to nestačí k dosažení cíle 1,5 °C.
“Každá tuna se počítá; každé desetině stupně se vyhýbáme záležitostem; záleží na každém roce.” – Costa Samaras, Carnegie Mellon University
Dokud globální emise nedosáhnou čisté nuly, klimatická situace se bude zhoršovat. Oteplení o 4 °C by mohlo vést ke 118 dalším extrémně horkým dnům v USA do konce století, s ještě závažnějšími následky v jiných zemích. Snížení emisí na 2,6 °C by tento počet zkrátilo na 88 dní, zatímco omezení oteplení na 1,3 °C by mělo za následek pouhých 58 takových dnů.
Mezigenerační klimatické dopady
Změna klimatu neúměrně ovlivní mladší generace. Pětileté děti dnes zažijí o 22 % více veder než dnešní patnáctiletí. Budou čelit více než dvojnásobnému počtu veder ve srovnání s jejich pětatřicetiletými rodiči a více než šestinásobku ve srovnání s jejich pětašedesátiletými prarodiči. Četnost sucha, lesních požárů a tropických cyklónů se také zvyšuje v důsledku klimatických změn.
Růst obnovitelné energie
Jedním z klíčových úspěchů éry Pařížské dohody bylo rychlé rozšíření obnovitelné energie, zejména solární energie. Solární elektrárny jsou v provozu rychleji, než se očekávalo v roce 2015, a pokrok v technologii baterií umožňuje ukládat energii pro použití v noci. To znamená významný krok vpřed ve vývoji infrastruktury čisté energie.
Nicméně: V odvětvích, jako je doprava, zemědělství, průmysl a využití půdy, je stále zapotřebí pokroku, aby se vyrovnal pokrokům v oblasti obnovitelné energie.
Pohled do budoucnosti
Pařížská dohoda položila důležitý základ, ale dosažení jejích cílů vyžaduje neustálé úsilí. Svět musí upřednostňovat rychlé snižování emisí ve všech odvětvích.
“Doufám, že se k tomu budeme moci vrátit za 10 let a říci, že Pařížská dohoda zahájila rychlé snížení emisí skleníkových plynů. Musíme však příštích 10 let pracovat, abychom toho dosáhli.” – Costa Samaras
Příští desetiletí určí, zda Pařížská dohoda může splnit svůj příslib udržitelné budoucnosti. Aby se předešlo nejhorším dopadům změny klimatu, je zapotřebí pokračující mezinárodní spolupráce, změny politik a technologické inovace.
