Psychologické výzkumy potvrzují to, co již mnozí tušili: Zrušená schůzka je překvapivě dobrá. Není to jen úleva od závazků; nečekaný návrat času zásadně mění to, jak jej vnímáme a používáme. Nová studie z Rutgers University spolu s kolegy z Ohio State, Toronto a Peking University zkoumá, proč se to děje a co to znamená pro produktivitu.
Psychologie nečekaných časů
Hlavním závěrem je, že přijatý čas se subjektivně zdá delší než čas, který byl původně volný. Vědci tomu říkají „neočekávané načasování“ a využívá jednoduchý psychologický trik. Když očekáváme, že budeme zaneprázdněni, když se najednou ocitneme s volnou hodinou, je to nepřiměřeně osvobozující. Je to proto, že náš mozek porovnává neočekávanou svobodu s implicitním referenčním bodem: nabitým programem.
„Výsledné časové intervaly jsou jednoznačně vyhodnoceny proti implicitnímu referenčnímu bodu bez volného času, což má za následek kontrastní efekt pro subjektivní hodnotu.“ – Tonietto et al., Journal of the Association for Consumer Research
Studie založená na sedmi průzkumech zahrnujících více než 2300 respondentů zjistila, že lidé trvale vnímají hodinu vyplývající ze zrušení jako rozsáhlejší než hodinu předem plánovanou. Nejde jen o snížení stresu; je to měřitelné zkreslení toho, jak prožíváme čas.
Jak využíváme nečekanou svobodu
Vnímání zvýšeného času přímo ovlivňuje chování. Když se objeví neočekávaný čas, lidé se s větší pravděpodobností zapojí do delších, promyšlenějších činností. Místo rychlé pauzy na kávu mohou dojít do nejbližšího obchodu. Místo 30minutového úkolu si vezmou 45minutový. Není to lenost; je to přirozená reakce na pocit hojnosti času.
Tento efekt je důležitý, protože to, jak plánujeme, ovlivňuje to, jak pracujeme. Nabité plány vytvářejí „časový tlak“, kdy se lidé neustále cítí ve spěchu. Neočekávané načasování to však může zmírnit tím, že nenápadně povzbudí k promyšlenějšímu využívání zdrojů.
Důsledky pro práci a pohodu
Hlavní autorka studie, Gabriela Tonietto, naznačuje, že pochopení této psychologické reakce by mohlo organizacím pomoci navrhnout plány, které podporují flexibilitu, aniž by podněcovaly prokrastinaci. Studie však také zdůrazňuje paradox: čím více neočekávaného času, tím méně produktivní může být. Zrušení na poslední chvíli tlačí lidi spíše k dovolené než k práci.
Stručně řečeno, až bude příště schůzka odstraněna z vašeho kalendáře, jen si nevydechněte – využijte tento dárek. Pocit času navíc není jen psychologický přínos; je to vědecky prokázaná podpora toho, jak prožijete den.
