Philip Noel-Baker je jedinečná postava v historii: jediný člověk, kterému byla udělena jak olympijská medaile, tak Nobelova cena za mír. Jeho život, zahrnující sport, vědu a mezinárodní diplomacii, odráží touhu po soutěži a nakonec i snahu o univerzální mír.
Od dráhy k diplomacii
Noel-Baker se narodil do kvakerské rodiny s hodnotami veřejné služby a vynikal akademicky na Cambridgeské univerzitě na počátku 1910. Věnoval se však i sportu, na olympijských hrách 1912 ve Stockholmu závodil v běhu na 800 a 1500 metrů. Ve Stockholmu sice medaili nezískal, ale svým výkonem položil základ budoucích úspěchů.
Po zmatcích první světové války se Noel-Baker vrátil na olympijské hry v Antverpách v roce 1920, kde získal stříbrnou medaili na 1500 metrů. Tato medaile byla jedinou v jeho olympijské kariéře, ale pouze jednou z etap jeho společenských aktivit.
Neúnavný zastánce míru
Noel-Bakerův závazek k míru byl posílen jeho zkušenostmi během první světové války, kde sloužil jako odpůrce vojenské služby z důvodu svědomí organizující záchranné služby na frontě. Jeho poválečná kariéra se zaměřila na mezinárodní spolupráci, začínal jako asistent lorda Roberta Cecila ve Společnosti národů.
Po celá desetiletí pracoval pro Ligu a poté OSN a obhajoval mnohostranné odzbrojení. Měl neotřesitelnou víru v možnost úplného vymýcení války, víru, která mu přinesla chválu i kritiku.
Nobelova cena a dědictví
V roce 1959 obdržel Noel-Baker Nobelovu cenu míru za své neúnavné úsilí o odzbrojení. Jeho kniha The Arms Race: A Program for World Disarmament obsahovala podrobný plán na likvidaci jaderných i konvenčních zbraní.
Ve své Nobelově přednášce, přednesené krátce před svou smrtí, varoval, že eskalace závodu ve zbrojení učinila obranu zbytečnou. Tvrdil, že jakýkoli smysluplný přístup k míru vyžaduje úplné opuštění války jako nástroje politiky.
“Nemá smysl mluvit o odzbrojení, pokud nevěříte, že válka, jakákoli válka, může být zrušena.”
Příběh Philipa Noel-Bakera slouží jako připomínka toho, že honba za mírem, stejně jako sportovní úspěch, vyžaduje neustálé úsilí a neochvějnou víru v jeho možnosti. Jeho odkaz zůstává výzvou pro mezinárodní společenství, aby překonalo postupné kroky a přijalo vizi úplného odzbrojení.
